Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kapitola 4. Pohled z balkónu

9. 1. 2009

 

 Kapitola 3 Kapitola 4 Kapitola 5

 

Překladatel: Kaya
Betareader: Zrzka, Soraki
Závereční úpravy : Sargo

 

Z koupaliště šli na nákupy. Draco na tom trval. Pokud mají jít do opery, dokonce i když se jedná o provinční představení v Exeteru, které bude pravděpodobně příšerné, musí na to být patřičně oblečeni. Opera je prostě opera a do opery se chodí přinejmenším v obleku, vysvětloval.

Ne že by se mu povedlo přemluvit Severuse ke koupi nového obleku. Ale Harryho přesvědčil, protože tomu bylo zatěžko říci ne, obzvlášť, když se Draco nabídl, že to zaplatí. Podělit se o peníze… to už něco znamenalo. Znamenalo to, že jsou rodina. A tak ho Harry následoval do obchodu, který Draco vybral a dokázal se zdržet komentářů, i když Draco poslal Severuse ke Gringottovým vyměnit další peníze tak, aby měl dost.

Vsadím se, že si na placení librami zvykne rychle, pomyslel si Harry.

„Opravdu se stydím, že nemůžeme jít ve společenských hábitech,“ řekl Draco, hned jak Severus odešel. „Jsou mnohem elegantnější. Na druhou stranu, nikdy jsem nešel do divadla nebo opery ve společenském hábitu. To se prostě nedělá.“

„Pšt. Diskrétnost, pamatuješ?“

Draco bezstarostně mávl rukou. „Nevypadá to, že by nás někdo poslouchal. Což by se mělo změnit.“ A Draco zamířil k pultu a oznámil, co potřebují. Byl přitom poměrně hrubý. Ne, že by si toho prodavač moc všímal. Pravděpodobně zavětřil peníze a tak se snažil.

„Takže, nemáme moc času,“ řekl Draco a zvedl bradu. „Chystáme se dnes večer do opery, jasné? Takže potřebujeme něco, co nám hned padne, nebo se půjdeme poohlédnout jinde. Potřebujeme obleky. Nejkvalitnější, jaké máte v tmavošedé barvě. A také vhodné košile a kravaty.“ Afektovaně se pousmál. „Předpokládám, že Harry ocení kravatu karmínovou a zlatou. Ovšem já dám přednost spíše nějaké do zelena. Dobře? Na co čekáte? Donesete nám to?!“

„Netušil jsem, že toho víš tolik o mudlovském oblečení,“ řekl Harry koutkem úst, když prodavač poodešel.

„O mudlovském oblečení nevím skoro nic, jen vím, co se nosí do opery,“ odvětil Draco povýšeným hlasem.

„Sám jsi říkal, že je to jen malé oblastní divadlo.“

„To je jedno. Já mám svou úroveň.“

Dobrá, pokud si Draco chce ten večer ve městě užít - dokonce i ve městě, jako je Exeter - je to jen dobře, rozhodl se Harry. Vyrovnal se s nudou, jakou zažíval snad jen při Dějinách čar a kouzel a vyzkoušel si několik obleků. Podráždil ho až Dracův komentář na adresu košile, kterou prodavač právě vybalil z jemného papíru.

„Nejsou v tom náhodou špendlíky, že ne?“ zeptal se Draco a prohlížel si košili zblízka. „V tom případě se přesvědčte, že je všechny vyndáte, než si ji bratr začne zkoušet. Moc by mu neprospělo, kdyby se o nějaký píchl.“

Harry si povzdechl, což Draca naštvalo víc, než kdyby něco řekl. „Nemá smysl pokoušet osud,“ řekl nabubřele.

„Nebuď směšný!“ odsekl Harry. „Už to zvládám.“

„Ale, ale..“

To bylo tak namyšlené, že by Harry přísahal, že ještě chvíli a vzteky mu vybuchne hlava. „Co si myslíš, že mám v plánu? Popadnout špendlík a probodnout si ruku přímo tady v obchodě?“

Draco náhle ohrnul rty a otočil se k prodavači, který vyklepával košili. „Slyšel jste dobře? Neuteklo vám něco?“ trochu zvedl hlas. „Myslel bych, že podnik jako tento bude mít profesionálně se chovající zaměstnance, ale asi jsem se mýlil. Posloucháte často soukromé hovory? Jsem už napůl rozhodnutý poohlédnout se jinde. No tak? Co je s Vámi? Budeme potřebovat i manžetové knoflíčky, takže? Dělejte!“

A jak prodavač spěchal, ve tváři rudý jak rajče, aby vyplnil jeho přání, Draco za ním zavolal. „Přinejmenším zlaté! Ale platinové by byly lepší.“

Harry dokonale ztratil řeč. Draco dal aroganci nový rozměr. Ale druhý chlapec ještě neskončil. V okamžiku, kdy osaměli, podíval se významně na Harryho ruce. „Už jsi se nezraňoval, že ne?“

„To není tvoje věc.“

„Omyl,“ řekl Draco chladně. „Jsi můj bratr a já na tebe budu dávat pozor, ať se to líbí nebo ne. Takže?“

„Jdi do hajzlu a spláchni se.“

„Tak mudlovská odpověď…“

„No dobře,“ pronesl Harry tím nejmilejším hlasem, jakého byl schopen. „Strč si hůlku do prdele! Jak se ti líbí tahle odpověď?“

„Pšt. Diskrétnost,“ posmíval se Draco a v úsměvu se mu zableskly zuby. Ale pak bez varování velmi zvážněl. Zvedl oči a podíval se přímo na Harryho. „Víš, myslím, že tvoje nechuť o tom mluvit znamená, že jsi to udělal znovu. A že o tom tentokrát Severus neví. No, jestli si myslíš, že si to nechám pro sebe, tak si to myslíš špatně.“

„Nic takového jsem nedělal,“ řekl Harry a sevřel ruku v pěst. „Takže mu neříkej, že ano. Aha, už to mám. To je ono. Ty prostě chceš, aby si o mně myslel, že jsem horší než…“

„Jako by tohle mohla být pravda!“

„No jistě, Severus si odjakživa myslí, že jsem úžasný.“

Dracův hlas se změnil. Najednou zněl spíš zoufale. Nebo příšerně nešťastně. „Já mu to musím říct, Harry. Prostě musím. Nechápeš? Potřebuješ se z toho dostat a já ti pomoct nemůžu. Potřebuješ svého otce a …“

Ou. Harryho úsměv byl posmutnělý. Bylo těžké Dracovi odporovat, když bylo tak zřejmé, že jeho motivy jsou dobré. Dokonce i když byl trochu otravný, jak se snažil. „Už do sebe nebodám,“ řekl Harry klidným hlasem. „Opravdu, Draco, můžeš být v klidu.“

Sebeupřímnější prohlášení na Draca zřejmě neudělalo žádný dojem. „I kdybys ten problém pořád měl, neřekl bys mi to.“

„Pro Merlina! Ty bys mi věřil, jen kdybych řekl, že to ještě dělám. Ale co když to není pravda? Co když je to lež? A lež to taky, sakra je!“

„Opravdu?“

„Samozřejmě!“

„Tak samozřejmé to není.“

Řekl to tak sebejistě, že Harry ztratil trpělivost. „A jak si užíváš léto ty? No? Plnils poslední dobou nějaké koláčky?“

Dracův pohled byl plný odporu. „Tak, teď jsem v pokušení koupit ti rudozlatou košili, ale protože mě s tebou uvidí, tak nechci, abys vypadal jako šašek.“

„Stejně bych raději modrou kravatu.“ Harryho pohled byl podezřívavý. „Je směšné držet se i v létě kolejních barev.“

„Předpokládám, že je to směšné, pokud jsou ty barvy tak strašně křiklavé,“řekl Draco povýšeně, otočil se a už si Harryho nevšímal, ale to mohlo být i tím, že si zkoušel další oblek.

Ani jeden z nich nepromluvil, dokud nedorazil Snape, který Dracovi diskrétně vložil do ruky přeložený paklík bankovek. Dracovi pochopitelně netrvalo dlouho, aby splnil svou hrozbu.
Počkal jen, dokud neskončili v obchodě a nezamířili se někam najíst. Pak pronesl klidným hlasem, že si myslí, že by Harry měl asi k Marshe chodit častěji, protože přehnaně reagoval na špendlíky v košili.

„To ty jsi přehnaně reagoval!“ Harry se otočil k otci, aby mu to vysvětlil.

„A pochopitelně budeš raději věřit jemu,“ řekl Draco. „Co se mě týče, vždy…“

Snape ho nenechal domluvit. „Nikdy nepochybuji o tvých slovech bezdůvodně. To jistě víš.“

Vypadalo to, že Draco to pochopil jako výtku. „ Ano pane,“ řekl potichu. A pak ještě tišeji. „Měl jsem o Harryho starost, to je vše.“

Harry si myslel, že v tom je i něco dalšího, ale zároveň ho napadlo, že Draco potřebuje nějaké opravdové ujištění ohledně té záležitosti s jehlami. Ať šlo o cokoli, vypadalo to, že jeho bratr má vážné obavy. „Podívej,“ řekl, zatímco vedl Snapea a Draca do malé aleje. „Vyber si den, jo? A já ho uložím do myslánky, aby ses mohl podívat a měl jistotu. Neříkám, že jsem úplně… vyléčený. Jen říkám, že se dokážu ovládnout, chápeš?“

Vypadalo to, že Snape si lehce povzdechl. „Nejsme na místě vhodném pro takovéto debaty.“

„Ale můžeme si ji půjčit?“ zeptal se Harry a měl na mysli myslánku.

„To není potřeba,“ řekl Draco, který Harryho slova pochopil. Vždyť taky viděl myslánku v ředitelně, no ne? „Věřím ti.“

„Tak mi věř i až se zeptáš příště,“ požádal Harry. „Kdybych potřeboval pomoc, řeknu si o ní.“

Draco vypadal, že si tím není zcela jist, ale přikývl. „V pořádku. Tak pojďme na oběd. A pak se vrátíme pro naše obleky. Už by je měli mít hotové.“

Když si pro ně později došli, Harry musel uznat, že mu jeho oblek opravdu sluší. Usmál se, poděkoval Dracovi a pokusil se nedělat obličeje kvůli tomu, jak se Draco zdlouhavě oblékal.

------

Harry znovu zívl a pomyslel si, že malé zdřímnutí si, by neškodilo. Opera, kterou Draco vybral, byla v pořádku, předpokládal, vypadalo to, že jeho bratr si ji opravdu užívá. Ale samé zpívání, to fakt nebyl Harryho šálek čaje. Možná by také pomohlo, kdyby sem tam něčemu rozuměl.

„Je to překvapivě dobré,“ zašeptal Draco, poté co se nějaký muž v ptačím kostýmu uklonil a opona spadla. „Samozřejmě to znamená, že je to napůl špatně. Některé scénky, které přidali, pocházejí vlastně z Figarovy svatby. A míchat je s dohromady s Magickou flétnou je doopravdy poněkud bizardní, nemyslíš?“

Tak k tomuhle Harry opravdu neměl co říct.

„Je to jen malá společnost, Draco,“ pronesl Snape hlubokým hlasem. „Oblastní scéna, jak vysvětluje program. Není pochyb, že přizpůsobili představení tomu, jaké mají zpěváky a každému vybrali část, která nejlépe odpovídala jeho možnostem. Opera zahrnující všechny polohy hlasu je pravděpodobně nad jejich možnosti.“

„Ach. Pravděpodobně to tak bude,“ zamumlal Draco, listujíce programem. Bezmyšlenkovitě si pobrukoval část melodie, kterou slyšeli před několika minutami, ale okamžitě ztichnul v momentě, kdy se opona zase zdvihla.

Na scénu pomalu přišla mladá dívka, jejíž průsvitné šaty barvy půlnoční modři vypadaly jako nehmotné a vlály, jako by byly kouzelnické. Dokonce byly ozdobeny hvězdami a půlměsíci jako některé Brumbálovy hábity, ačkoliv na ní ty symboly vypadaly spíše elegantně než komicky.

Až na záda jí spadaly kaskády vlasů barvy zlata, ale toho si Harry všiml až později. Její pokrývka hlavy totiž byla více než oslnivá, stříbrná, za hlavou tvořila půlkruh a celé to vypadalo, jako když měsíc vychází nad vodami.

„Královna noci,“ zamumlal Draco a naklonil se dopředu.

V jejím hlase je něco opravdu zvláštního, pomyslel si Harry. Když se podíval na svého bratra, všiml si, jak se Dracovi lesknou oči, jak celé jeho tělo ztuhlo v postoji uchváceného zaujetí.

I Harry musel uznat, že na té písni je něco okouzlujícího. Nikdy nic podobného neslyšel. Tóny se šplhaly do závratných výšek, bylo to jako zázrak, že někdo dokázal takhle zpívat. Melodie se vlnila vzduchem jako nějaké kouzlo, takže bylo snadné chápat, proč Draco vypadá tak okouzleně. On tuhle hudbu miloval, to bylo jasné.

Draco poslouchal, stále předkloněný s pootevřenými ústy, dýchal mělce a rukou pohyboval ve vzduchu v rytmu, v jakém dívka zpívala.

„Asi brzy spadneš ze židle, jestli si nedáš pozor,“ upozornil ho Harry zlehka.
Draco nedal najevo ani náznak toho, že by bratra zaslechl. Vypadalo to, že je celou svou duší pohroužen do hudby.

Harry vrhl pohled na druhou stranu, kde seděl Snape s rukama poklidně složenýma v klíně. Jeho otec zrovna zlehka potřásl hlavou, jako by chtěl říct, že by měli Draca nechat jeho zaujetí.

Každopádně, jak dlouho ta píseň asi může trvat?

Ačkoliv, i když píseň skončila, Draco stále vypadal naprosto fascinovaný. Neodlepil oči od jeviště, na kterém se dívka zrovna ukláněla. Jeho pohled ji sledoval, když ustoupila dozadu, pak spadla opona a skryla ji.

Pak se otočil k své rodině a s rozzářenýma očima a posvátnou úctou v hlase pronesl něco, co by Harry opravdu nečekal. Byla to přece jenom opera, no ne?

Zjevně, pro Draca to znamenalo mnohem více.

„Jsem zamilovaný,“ zašeptal téměř neslyšně.

Harry se podíval na oponu a pak znovu na Draca. „Cože jsi?“

Pořád ten samý, téměř neslyšný hlas. „Jsem zamilovaný. Do… “ Dracovy prsty rychle otáčely stránky programu. Když našel, co hledal, šťastně si povzdechl. „Do Rhiannon Millerové. Dokonce i její jméno je nádherné.“

Harry zamrkal. „Mě to zní jako úplně obyčejné jméno.“

Draco se jen usmál, vypadal, že cokoliv by Harry řekl, ho nemůže naštvat. Což naštvalo Harryho. „A teď vážně. Nemůžeš být zamilovaný. Dokonce tu dívku ani neznáš.“

Dracovy oči stále zářily, jako by odrážely světlo nějakého jiného, naprosto dokonalého světa. Harry si říkal, že to se jen odráží světlo lamp, které visí na stěnách jejich lóže, ale Snapeovy oči vypadaly naprosto normálně, nebo ne?

„Nejsi zamilovaný,“ zopakoval Harry. „Tohle je úplně směšné.“

„Pšt!“ Okřikla je stará paní z vedlejší lóže.

Až v tom okamžiku si Harry všiml, že začala další píseň.

Draco se otočil zpět k jevišti a blýskl v úsměvu zuby „Možná nás poctí ještě nějakou písní.“ Ale nestalo se a Dracův výraz byl čím dál skleslejší, jak se představení chýlilo ke konci.

Harry vrhal chvílemi pohled na otce, který seděl se zkříženýma rukama a pevně semknutými rty. Harry nevěděl, co to má znamenat, ale měl takový pocit, že není jediný, kdo si dělá obavy.

Co tím Draco myslel? Přece není možné se zamilovat do někoho, s kým nikdy nemluvil, koho vůbec nezná a navíc tahle Rhiannon je mudla. Draco by měl právě teď chrlit všechny ty svoje obvyklé nesmysly o tom, jak jsou mudlové nechutní a že nějaký mudla mohl sedět na židli, na které teď musí sedět on a …

„Támhle je,“ řekl Draco, když opona šla nahoru a účinkující se přišli uklonit. Znovu se naklonil dopředu, vzdychl, jeho ruce svíraly okraj balkónu, skoro jako by chtěl seskočit, aby tak mohl být blíže dívce na jevišti. „Jen se na ni podívejte.“

Rhiannon měla na sobě pořád ještě kostým Královny noci, ale už odložila pokrývku hlavy. Harry musel uznat, že je celkem pěkná. Vysoká, štíhlá a blonďatá a jak se tak ukláněla, vypadala jako zosobnění elegance. Ale proč by na tom mělo záležet. Draco se přece nemohl zamilovat.

„Pojďme se podívat, jestli se dostaneme do zákulisí,“ řekl Draco, který vyskočil ze sedadla, hned jak opona znovu spadla a teď skoro poskakoval na místě. „Musím se s ní setkat! Musím, musím!“

Snape vstal a promluvil tichým vážným hlasem. „Myslím, že bychom se měli vrátit domů, Draco.“

„Ale…“

„Nemáme pozvání do zákulisí,“ pokračoval Snape. „Není žádoucí přitahovat k nám pozornost, Draco.“

„Nikomu v tomhle bezvýznamném divadle nebude záležet na tom, jestli…“

Snape udělal krok směrem k Dracovi. „Mě na tom záleží. Projednáme to doma.“

Draco vyslal poslední zoufalý pohled k oponě. „No výborně. Alespoň znám její jméno a vím, kde tráví čas.“ Zastrčil program do kapsy a poklepal si na ni. „Divadelní společnost Exeter. Najdu ji. Jakože se Mal—em, Snape jmenuju.“ Draco zvedl oči, když zachytil bratrův ostrý pohled. „Je to zvyk, jasný? Takhle jsem to říkal celý život.“

Nic dalšího už neřekl, zatímco je Snape vedl z divadla do tmavé, opuštěné aleje, odkud se přemístili.


V chatě sebou Harry hodil na gauč. Jestli si předtím Draco dělal obavy kvůli Harrymu a jehlám, tak teď se situace poněkud obrátila. Harry si dělal starosti o Draca kvůli jeho nové… fixaci. Jinak se tomu říkat ani nedalo a Harry si byl jist, že Marsha by s ním souhlasila.

Ve skutečnosti to celé bylo tak náhlé a nečekané, až si Harry myslel, že to patří k Dracovu vzpamatovávání se. Nakonec se rozhodl Pansy nahradit. A vybral si pro svůj vrtoch tuhle Rhiannon. Ačkoliv Draco to celé asi viděl jinak.

Ale takhle, definitivně to byla fixace. Co jiného to mohlo být? Draco nebude poslouchat žádné argumenty. Ne o tom, že by si měl s někým alespoň mluvit, než se rozhodne se do něj zamilovat, a ty další taky ne. Riannon Millerová je jasně mudla. Za jiných okolností by pro Draca mohlo být dobré chodit s mudlovskou dívkou. Ale tohle dobré nebylo. Přesvědčit sám sebe, že Rhiannon je jeho pravá láska, to mohlo vést jen k tomu, že Draco skončí se zlomeným srdcem. Zase. Tím si byl Harry jistý. A Draco už letos zažil hodně zklamání.

„Jak můžeš být zamilovaný do někoho, koho vlastně vůbec neznáš?“ zeptal se Harry, hned jak Draco přišel do pokoje a zavřel za sebou dveře.

„Protože láska není logická, proto.“ Draco si odhrnul vlasy z obličeje. „Až se taky zamiluješ, pochopíš to.“

„Ty ses do ní nezamiloval.“

Draco se posadil na druhý konec pohovky a zkřížil nohy. „Nic o tom nevíš.“

Harry nesnášel, že to musí být on, kdo začne mluvit o původu, ale asi to tak bude lepší. Radši se s tím vypořádá hned, no ne? „Takže jsi se zamiloval do mudly. Čekáš, že to jen tak přejdu?“

Dracovo chřípí se roztáhlo. „Zkoušíš mě vyprovokovat? Jestli jsem někdy viděl opravdovou čarodějku, tak Rhiannon Millerovou.“

Oh, Bože. Takže je to ještě horší, než si Harry myslel. Otevřel pusu, aby odpověděl, ale naštěstí Snape ho předběhl. „Co tě přivedlo k této myšlence, Draco?“

Zmijozelský chlapec se zasmál. „Není to snad zřejmé? Takhle by žádná mudlovská holka zpívat nedokázala. Ona prostě předstírá, přesně jako Lupin. Říkal jsem ti, jak je to běžné. Kouzelníci nemají vlastní divadla, takže každý, kdo má talent, se musí zařadit mezi mudly.“
Snape potřásl hlavou a posadil se do křesla. „Domněnky nejsou důkazy, Draco.“

Draco nasadil neústupný výraz a založil si ruce na hrudi. „Nepotřebuju důkazy. Já to prostě vím. Copak sis nikdy nebyl ničím naprosto jistý, Severusi?“ Draco vzdychl. „No fajn, co takhle její jméno?“

„Co je s ním?“

„Rhiannon se jmenovala jedna poměrně známá čarodějka z Walesu,“ vysvětlil Harrymu Snape.

„Nevidím důvod, proč by se tak nemohla jmenovat mudla.“

Draco zatnul zuby, jak ho opouštěly poslední zbytečky trpělivosti. „Co je to vlastně s tebou? Myslel jsem, že se nestaráš, jaký má kdo původ.“

„Já si myslel, že tebe to zajímá!“

„Říkej si co chceš, Harry. Ona je čarodějka, já ji miluju a zítra se vrátím do Exeteru a najdu ji a neříkej, že ne. A pak to budeš vědět. Poprosím ji, aby ti to sama řekla.“

„Jestli je čarodějka, tak jak to, že nedostala dopis z Bradavic?“

„Není tvoje věc, proč Rhianon ignorovala dopis z Bradavic. Každý do školy nenastoupí, víš.“

„Jo, jako třeba mudlové!“

„Naposledy, když jsem to zjišťoval, tak mít domácí učitele neznamená být mudla!“

„Naposledy, když jsem to zjišťoval, tak umět nahlas zpívat v italštině neznamená nebýt mudla!“

Severus se náhle chytil za kořen nosu a začal ho masírovat. „Mám za to, že vy dva jste od konce školního roku nedělali nic jiného, než že jste se hádali. Možná jste neměli nic lepšího na práci. Harry, vezmi si svůj Lexikon…“

„To je jeho způsob, jak ti říct, abys už, kurva, zmlknul,“ pronesl Draco hrubě.

„A ty Draco, měl bys začít s tou četbou, o které jsme spolu mluvili,“ pokračoval bez pauzy Snape.

„Cože? Takhle pozdě v noci“

„Vypadá to, že na hádky s bratrem čas máš.“

Harry vrhnul na Draca vítězoslavný pohled. „Ha. To je jeho způsob, jak ti říct, abys…“ Vtom si všiml otcova výrazu a najednou si připadal špatně.

„Každopádně, já si teď půjdu vychutnat něco od Aristotela,“ pronesl Draco uhlazeně.

Na malý okamžik vypadal Snape překvapeně. „Aristoteles? O čem to mluvíš?“

„Řekl jsi mi…“

„Říkal jsem etiku, Draco,“ opravil ho Snape unaveně.

„Měl jsem za to, žes myslel Aristotelovy spisy o etice!“

„Ne. Knihy, které jsem objednal, najdeš v jedné z těch kouzelných krabic. Přečti je všechny, pak přijď a promluvíme si o nich.“

„Neudělal jsem nic špatného! Proč bych měl za trest číst zatuchlé staré bichle o etice?“

Snapeova odpověď byla jemná. „To není za trest. A navíc, nezdálo se, že by ti to natolik vadilo, dokud sis myslel, že se jedná o Aristotela.“

„No, přinejmenším to byl kouzelník a jeho dílo za něco stojí…“

„Není jediný důvod pro předpoklad, že Aristoteles byl kouzelník, Draco.“

Harry nemohl odolat. „A taky žádný důvod, proč by Rhiannon měla být čarodějka.“

„Ven. Oba,“ štěkl Snape, všechen jeho klid jako by se vypařil. „Běžte pracovat do pokoje, ať mám ve svém domě alespoň trošičku klidu. A pro Merlina, nechte už toho neustálého hašteření!“

Draco popadl z krabice několik knih a zamířil do pokoje. „Mám tu pro tebe něco, co bys měl přeložit,“ zamumlal, hned jak vešli do pokoje. „Jak bys řekl v hadí řeči totální kretén?“

Harry se podíval na rytinu hádka na okraji skla brýlí a pronesl něco naprosto nepřeložitelného.

 

 

 Kapitola 3 Kapitola 4 Kapitola 5
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

podekovani

(leila, 14. 1. 2009 19:18)

chtela bych vam moc podekovat za to ze tuhle povidku vubec prekladate...kazdy den kdyz si sednu k pocitaci a zacnu cist tak se uvolnim a zapomenu jake hruzy se mi staly za cely den...preklad je uzasny a vy take...

supeeer

(ptla, 13. 1. 2009 17:02)

Skvělá kapitola, jsem hrozně vděčná za překlad, páč já a angličtina si moc nerozumíme.
Už se těšim na další, jsem zvědavá, jak budou probíhat Harryho hodiny plavání. A jestli se Draco smíří se "spoře oděnými" dívkami na koupališti :-)

Chudák

(soraki, 11. 1. 2009 18:44)

Severus, dva puberťáci v baráku... ;-)
Díky, Kayo, jsi náš poklad

koment

(macuss, 11. 1. 2009 17:12)

Díki za kapču :)

:-)

(A-SISI, 11. 1. 2009 11:31)

Díky. Tahle je kapitola je kouzelná. Jinak já souhlasím s Harrym - nevěřím na lásku na první pohled. Věřím na přitažlivost a zalíbení na první pohled. :-) Láska je něco jiného.

Sůůůperrrr

(Thalie, 11. 1. 2009 8:47)

Fakt nadhera!!!!

Super

(Any, 10. 1. 2009 22:26)

Děkuju moc za novou kapitolku :-)
Úplně nejvíc mě dostalo, jak Draco poroučel tomu prodavači...:-D

to Xena:

(Lily of the valley, 10. 1. 2009 17:19)

Nn, pokud jsem to pochopila, to tvrdí Harry - tedy tím vážně myslí, že zpívat italsky může i mudla, zatímco Draco si to zjevně nemyslí...:D

(-:

(matusska, 10. 1. 2009 15:17)

no paráda!
táto kapitola ma fakt potešila a ešte viac mi zlepšila moju už teraz skvelú náladu
celkom by som Dracovi priala, aby sa s ňou dal dokopy, aj keď to asi nebude také jednoduché...

a prečo si Harry myslí, že sa nemôže zamilovať do niekoho, koho prvý krát vidí?
mne už sa to podarilo toooooooľko krát... :D

nie som si ista

(Xena, 10. 1. 2009 13:46)

ale vo vete
„Naposledy, když jsem to zjišťoval, tak umět nahlas zpívat v italštině neznamená nebýt mudla!“
myslim, ze by tam malo byt namiesto slova mudla slovo carodejnica.

:-)

(ft!!!, 10. 1. 2009 9:44)

Tejden byl dlouhej, ale dočkal jsem se. Mam pocit, že bude čarodějnice a bude mít nějakou důležitou roli v dalším vývoji.

super,

(JSark, 9. 1. 2009 19:46)

pekne sa to posúva, musím povedať, že obdivujem všetkých, ktorí sa na to dali. Strááášne sa teším na 11. kapitolu. :-)

dalšííííí

(makča, 9. 1. 2009 19:09)

Skvělýýý jen tak dál!!!

LadyF

(Jimmi, 9. 1. 2009 18:39)

No, keď to tajne robím v práci. Len som prepísala posledný dátum, deň ma nenapadol. Ale už je to snáď OK.

to je úžasné :D

(ladyF, 9. 1. 2009 16:12)

Děkuju za překlad, těšila jsem se celý týden... Draco je skvělý, jsem zvědavá, jak to s ním bude xD že prej ona je určitě čarodějnice...
Jimmi: Koukám, že už jsi z té práce pořádně zmatená xD V aktualizacích bylo napřed že sobota je 1.1.09 a teď tam zas máš čtvrtek 9. 1., no dneska je pátek xD Ale chápu, dovedu si představit přesně ten pocit, když nevím ani co je za den :)

díky

(Terka, 9. 1. 2009 16:04)

díky všem za další kapitolku...;o)

Wow:D

(Lily of the valley, 9. 1. 2009 14:48)

Nevěřím, že je to kouzelnice... To bude sranda:D
Hmmm, jen bych chtěla opravit miniaturní chybičku - není to magická flétna, ale kouzelná:D (Jo, já vim, jsem hnidopich...)
Jinak, Draco se zamiloval... to je něco... Skvělá kapitola. Nádherně přeložená...
Díky:)

Nádhera

(Kris, 9. 1. 2009 14:38)

Koukám, že je tady prostor pro komentáře a tak píši. Zasmála jsem se, dost mě to celé pobavilo. Tan Draco, to je tedy eso.
Nádhera, těším se na další překlad a díky za něj, všm, kdo se na tomto díle podílí. díky a nehorázný obdiv můj máte vy.

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA